pondělí 17. dubna 2017

Síla Ducha - seriál - díl 9 - Sebeurčení



Studium původu, nekonečných možností
a úplné rehabilitace Duchovní Bytosti 


SEBEURČENÍ

Sebeurčení je schopnost umístit hmotu a energii v prostoru a v čase, stejně tak jako ta vyšší schopnost vytvořit prostor a čas, do kterého je hmota a energie umísťována.

Tento popis se může na první pohled zdát relativně abstraktní, nicméně na základě této definice můžete, jestliže v rozhovoru prozkoumáte osm impulsů Duchovní Bytosti ve vztahu k těmto schopnostem, velmi rychle určit, ve kterých oblastech je Duchovní Bytost určována někým/něčím jiným.

Pojďme tuto definici aplikovat na nějaké reálné, jednoduché, každodenní situace a podívejme se, zdali je to tak čistě teoretické, jak se na první pohled zdálo.

Možná vám šéf pokaždé nějaký určitý úkol bere a dělá jej sám, protože si myslí, že jste příliš pomalí nebo v některých oblastech příliš neschopní? Pak byste zde byli oloupeni o svoje sebeurčení, protože jinak byste to nedopustili. A brzy to bude zřejmé. Řekněme, že práce se týká estetického srovnávání lahví vína na police, že má co do činění s hmotou – řekněme s těmi lahvemi – které pak zaujímají určitou pozici v prostoru, tam, kde je systém polic.

Dalším příkladem správnosti a použitelnosti této definice by byl kytarista ve skupině, který náruživě chtěl mít určitý akord zapojený do třetí sloky písně, kterou zkoušíte. Jestliže jsou zbývající členové skupiny proti, pak bude muset svoji tvořivost omezit.

Tento tak náruživě zahraný akord by představoval energii, protože obsahuje hrubé a proto slyšitelné formy vln, které vznikají rozezvučením několika strun. Začátek třetí sloky je přesnějším určením času v rámci písně. A také prostor, kde probíhá zkouška, má svůj význam.

Z pohledu kytaristy, by bylo možné podívat se na situaci při zkoušce takto: Nemůže prosadit svůj záměr u členů skupiny, aby umístil energii do společně používaného prostoru, v jím zvoleném okamžiku a tak je podle naší definice jinourčený.

Jestliže byste se tedy měli setkat s někým, kdo vám znovu a znovu říká, že se ke čtení této knihy nemohl dostat, tak si uvědomte, že hovoříte s někým, kdo má potíže s vytvářením času. Čas neexistuje automaticky, ale musí být nejdříve udělán nebo vytvořen – to je dalším aspektem této definice sebeurčení. Ale mohlo by tam samozřejmě být i jiné vysvětlení: ten člověk lže a prostě vůbec netouží si to přečíst, protože o tento předmět nemá dostatečný zájem.

A také v tomto případě nebyl vytvořen žádný čas. Ne díky neschopnosti, ale protože člověk nikdy nechtěl čas mít nebo si na to čas vytvořit.

Mohli byste postavit, nebo si koupit dům, abyste vytvořili nezbytný prostor pro vaši hmotu – nábytek, osobní věci, vaše vlastní fyzické tělo atd... Jestliže si dům nebo byt jenom pronajímáte, mohlo by se stát, že vám majitel například zakáže, mít psi, protože to je jeho “prostor”, který můžete používat pouze po dobu platnosti nájemní smlouvy. Nevlastníte to a proto ani nemůžete plně určovat a plně ovládat využití toho prostoru.

Možná znáte ten poněkud trpký pocit, který máte, když přijdete domů a zjistíte, že nějaká věc není na svém místě? Někdo z rodiny se rozhodl dát tu věc na jiné místo, než jste chtěli. Takže i soused, který žije o šest vchodů v ulici dále, může slyšet, čas od času bez námahy a pronikavě „Jak je možné, že ovladač není tam, kde by měl být? Proč?“ Je zcela jasné, že z hlediska toho hlavního potížisty bylo jeho sebeurčení narušeno. Jediné, co se stalo je, že někdo nedal na svoje místo kus relativně nevýznamné hmoty, ale on exploduje.

Malá, každodenní věc, pokud chcete. Ale přesně zde máme problém se sebeurčením: Kdo může být sebeurčený (jednat samostatně) a kdo nemůže?

To zcela jistě není otázka na, kterou by vzdělaný sociální pedagog nabitý vědomostmi mohl zodpovědět jednou snadno srozumitelnou větou. Ale jedno je jisté: vyrůst na této zeměkouli jako dítě není ve většině případů dobrým startovním bodem pro pozdější sebeurčený život.

Narodíte se a nejdříve vás nosí nebo postrkují na místa, kam se vám vůbec jít nechtělo.

Vaše tělo je téměř výlučně umisťováno v prostoru a v čase ostatními. Skoro žádného objektu se nemůžete dotýkat nebo s ním hýbat nebo jej zkoumat nebo si s ním pohrávat. Nože, vidličky, nůžky, světla jsou zcela jistě zakázány – což je v určitém věku i pochopitelné – ale když vám pak také říkají, kam si máte ve „svém“ pokoji dát hračky, které jste dostali k narozeninám, tak už více méně máte dost.

Přestavte si, že jste v loterii vyhráli pěkné sportovní auto a ten, kdo by vám výhru předal, by vám byl stále v patách a snažil by se vám ukázat, jak se svým „dárkem“ máte jezdit! Umím si představit, že byste mu někdy – tak, jak budete kvapně parkovat pozadu - měli chuť jednu vrazit.

Proč, jak se zdá, nikdo nerozumí tomu, že ne všechny problémy, na které rodiče narážejí u svých pubertálních potomků, způsobuje hormonální nerovnováha, ale že jednoduše vyplývají z faktu, že děti dosáhli věku, kdy se již také mohou fyzicky bránit proti jinourčení a často by tak učinili, pokud by nebyli v pozici finanční závislosti!

Jako dozorce ve vězení máte samozřejmě možnost nechat chovancům pocítit, kdo je tady šéf. Ale také byste pak měli vědět, jaké temné kouty, které by mohly být později vyhledány těmi, kteří již nejsou pod zámkem, máte po cestě domů. Nebo to vidím špatně? Dobře, vraťme se zpátky k pubertě...

Jako majitelé mužských těl brzy pocítíte pochybné „radosti“ vojny. Tam je každému rychle sděleno, jaké následky má odmítnutí dělat kliky na jedné ruce ve špinavé zabahněné kaluži, kam by i otesaní borci pouze strčili svou nohu s hodně hlasitým protestem. A proč to všechno?

To proto, aby i ten poslední kousek hrdosti a vlastní vůle, který jste si stále uchovali, mohl být odebrán pryč. Proto, abyste mohli zvládnout svoji existenci jako dospělí – nebo, v každém případě jako prázdné, ale fungující schránky, které nemohou vykonávat žádnou práci bez toho, aby se šéfa museli zeptat, co mají dělat?

A kdyby to všechno nestačilo, tak máme také psychologa, který se zastaví a podělí se s námi v této oblasti o svoji „moudrost“, vysvětlí nám, jak je naše myšlení a jednání určováno naším „podvědomím“ a jak pouze reagujeme na vnější podněty. Jak moc má ksakru takový člověk pravdu, potom, co jste si prošli pozemskou školu! Ale má pravdu pouze z tohoto důvodu! Protože všechno bylo designováno a vyladěno tak, aby byl každý vtlačen do svěrací kazajky jinourčení. A tento „obecný“ psycholog na rohu nemá ani nejmenší tušení, že on sám je pouze dalším nástrojem v řetězu s účelem vnášet tato „fakta“ do lidského myšlení, aby lidé nedostali tak „šílené“ nápady, jako třeba, že by někdo mohl určovat nebo dokonce ovládat své vlastní myšlení. Pak by také mohl ovládat své vlastní činy! A to je nápad, který jeho „nadřízení“ skutečně nemají rádi! Planeta plná samostatně jednajících (sebeurčených) bytostí, které není možné ovládat jako stádo netečných ovcí? Och, ne!

„Duchovní Bytost bez svého vlastního podvědomí“, je v Síle Ducha popsána jako první velká úroveň vědomí, která má být rehabilitována. Ne tak moc chytrý současník, by se mohl divit: „Proč by mělo být důležitým nemít své vlastní podvědomí?“ Protože pak nejednáte podle sebe, jestliže vaše činy nejsou založeny na vašem vlastním vědomém myšlení! Jestliže by vaše myšlenky skutečně byly zbarveny vnějšími podněty nebo obsahem vašeho podvědomí, pak byste nejednali zcela ze své samostatné osobnosti, kterou ve skutečnosti jste.

Jestliže vám bylo vaše myšlení vštěpováno roky praktikovaného podmiňování, výchovou, sociálními nutkáními, despotickými morálními pravidly chování atd. – a nezapomeňme, že se zde zabýváme nesmrtelnou Duchovní Bytostí, která nestrávila jenom jeden život zde na zemi – pak existuje možnost, že ani jediná myšlenka, kterou v průběhu celého dne máte, není skutečně vaše!

Každý, kdo někdy stál na křižovatce a nemohl se rozhodnout, ten ví, že pokud tam není pohyb, pokud tam není akce ani jedním směrem, tak v životě není pokroku, dokud se nerozhodnete a také to potom neuvedete v čin. Já myslím, že se shodneme na tom, kde sebeurčení začíná, bez ohledu na to, kterých různých životních oblastí nebo impulsů se týká: Začíná s vaším vlastním myšlením!

Proto dávám lidem, kteří se mnou hovoří poprvé na téma Síly Ducha a kteří nemají přesnou představu o tom, kam to všechno vede napsaný takový „kontrolní seznam“ nebo „instruktážní manuál“. Na tomto seznamu popisuji „cíl“ výletu, abych tak řekl. Protože jak by měl někdo vědět, že dorazil do střediska, kdyby předtím neviděl mapu oblasti? Jak by ten někdo měl vědět, zda je ten zamýšlený cíl stále vzdálen, nebo zdali již tento bod daleko přešel, jestliže by měl pouze mlhavou představu o tom, co je cílem určení? Proto je zřejmé, že cíl tohoto výletu popíšu dříve, než začneme. Je vysoce důležité plně rozumět jednotlivým bodům tohoto seznamu, jinak byste neměli přiměřenou představu o tom, jak velká je ta propast mezi „normální“ lidskou bytostí a osobou, která plně rehabilitovala své plné sebeurčení jako „impuls 1“!

Chtěl bych znovu zdůraznit zejména v tomto bodě, jak důležité je mít po ruce slovník, jestliže byste měli být zmatení následujícími řádky nebo měli pocit, že nejste schopni něčemu porozumět. Proto jestliže často zíváte, zatímco čtete, tak je to jisté znamení, že jste neporozuměli jednomu nebo více slovům v jejich správném použitelném významu. Tohle je mimochodem vysvětlení, proč někteří lidé mohou tak báječně spát, když čtou.

Můžete rozumět všemu a můžete se vsadit se, že z mojí strany neexistují výhrady ohledně vašich schopností. Mimo slovníky je také možné používat náčrty, abyste se dostali hlouběji do materiálu psaného textu. I používání předmětů, které leží kolem a věcí jako jsou sirky, sponky na papír, útržky papíru čokoládičky a cokoliv, co může pomoci.

Protože nepopisuji žádné pevné předměty, ale mentální věci, tak by to mohlo vést k nedostatku „hmoty“. Pomocí použití náčrtků nebo použitím malých předmětů můžete vytvořit náhradu, kterou byste nepotřebovali, kdybyste například četli něco o motorech. Ty můžete vidět všude, takže ‘hmota‘ o které je text, je k dispozici. U předmětu „myšlení“ to je již jiná věc. Jestliže byste, zatímco čtete, měli mít nedostatek hmoty, tak si uvidíte, že se budete cítit „zmáčknutí“ nebo „shrbení“, vaše oči vás budou pálit nebo vás bude bolet hlava. Přinejmenším tehdy byste měli hmotu dodat.

Nyní se vraťme ke zmíněnému „kontrolnímu seznamu“, a já každý bod učiním lépe srozumitelným uvedením více detailů a dodatečných vysvětlení.

Duchovní Bytost dosáhla stavu sebeurčení na prvním impulsu, jestliže se na ní vztahují následující schopnosti, stejně tak jako stavy vědomí a to bez jakéhokoliv stínu pochybnosti nebo jakýchkoliv výhrad a jestliže může obstát velmi exaktnímu a pečlivému testování:

1. Duchovní Bytost která je – vědomě a ochotně – příčinou nad mentálním prostorem, mentálním časem, energií a hmotou.

Zde bychom před sebou měli osobu, která může ovládat každý aspekt svého myšlení a příčinně s nimi zacházet. Výrazy jako „Chci dělat to, co chci, ale stále před sebou každý den vidím obrázek toho, jak můj otec ležel s utrženou rukou vedle své motorky“, by byl jasným indikátorem, že tento bod v pořádku není.

Ten motocykl je součástí jeho paměti a proto mentální hmoty, stejně tak jako materiál paže jeho otce, která mezitím již neexistuje fyzicky, ale pouze jako součást paměti. Prostor a čas těch událostí také již v přítomnosti není dostupný, pouze jako emoce a „náboj“ nasbíraný skrze tu zkušenost. Také hovorově člověk velmi rád používá výrazy jako „Možná na to mám náboj“. Náboj se vždy objeví tam, kde se někdo snaží vyhnout tomu, co právě zažívá. Tam, kde „bojuje“ proti životní situaci, mentálně proti ní protestujete, tam si vybuduje neviditelný „tlak“. Přesně tento tlak je důvodem, proč je někdo „formován“ některými zkušenostmi, nebo proč je jimi tak „ovlivněn“, že změní charakter. Možná jste již dříve slyšeli, že vzpomínky jsou uspořádány jako „mentální obrazové vtisky“?

Osoba, která je vědomě a ochotně příčinou je schopna s čistě mentálně existující situací udělat cokoliv se jí zachce. Může z ní jednoduše odstranit emoce a bolest a tuto zkušenost jednoduše zařadit v čase tam, kam patří, jmenovitě do minulosti, kde nebude moci mít vliv na současnou náladu – nebo by mohla tu událost zcela rozpustit! Jednoduše vyndat pokračování existence, nebo jinak řečeno vyndat čas, který je tam obsažen, což by vedlo k tomu, že to zcela zmizí.

Jakákoliv zábrana nebo neschopnost, která by mohla vystoupit, by také zmizela, protože je možné, že by někdo, na základě takové události, nebyl nikdy schopen řídit motocykl! Ale osoba, která by splnila výše uvedenou definici, by nebyla svojí minulostí ovlivněna bez ohledu na to, co to bylo.

Vzpomínky nicméně mohou samozřejmě stále být vytvářeny, ty, které člověk vidí jako žádoucí podle svého vlastního názoru. Vzpomínky stejně nejsou nikde „skladovány“. Jsou vytvořeny v přítomnosti – Duchovní Bytostí samotnou – nebo také nevytvořeny.

2. Duchovní Bytost, která si je vědoma vlastnění a řízení fyzického těla, ale která si je také vědoma skutečnosti, že jím není.

Někdo, kdo již měl subjektivní zkušenost jaké to je pamatovat si jednu nebo více minulých „smrtí“ – třeba z toho důvodu, že náboje s tím spojené bránili někomu v dělání určitých věcí nebo v tom, aby byl šťastný v přítomné existenci – by zcela jistě neměli problém s tím potvrdit tento výrok. To je proto důležitým bodem, protože celý něčí pohled a přístup k životu je jiný, když někdo je si vědom, že není smrtelný, zranitelný nebo napadnutelný.

Samozřejmě, že by existenci těla neměl přehlížet nebo popírat, ale jestliže drží na očích výrok „vše, co zažíváte, toho jste příčinou skrze své vlastní myšlení“, pak by tam mohla být dramatická změna v životě, jakmile toto vědomí zaplaví vaše myšlení.

Protože mohli byste být napadeni, okradeni nebo uneseni, jestliže o sobě nepřemýšlíte jako o těle ale jako o sobě? Ne, protože vy jako Duchovní Bytost byste se smáli takovým myšlenkám. Je prostě nemožné unést Duchovní Bytost, která ani ve skutečnosti nezabírá žádnou pozici v prostoru ani v čase. A jestliže již tyto myšlenky nejsou součástí vašeho myšlení, pak zločinec, který plánuje něco takového, pravděpodobně musí počkat na někoho dalšího přicházejícího za rohem, protože dostane u vás takový „divný“ pocit, že by ještě měl počkat...

3. Duchovní Bytost bez zábran, strachů, nutkání nebo tak zvaných psychosomatických nemocí způsobovaných svým vlastním myšlením.

Způsobované mentálně – projevujíce se fyzicky. To je velmi zjednodušený způsob jak popsat „psychosomatické“. Tak jak nicméně hovoříme o osobě, která má kontrolu na mentálními procesy, které se objevují během myšlení, pak je okamžitě jasné, proč tento aspekt patří jak bod na tento kontrolní seznam.

Proto žádné zábrany nemohou být ani v takové osobě nalezeny. Protože co by se cítil přinucen dělat, jestliže by věděl, že se rozhoduje o tom, co si myslí a dělá sám a je tedy tím jediným zodpovědným? Proč by si kousal nehty do kosti, jestliže to ale vůbec nechce dělat? To by skutečně nevypadalo sebeurčeně, kdyby to „musel“ dělat proti své vlastní vůli, že?

Strachy mají své příčiny v nejistotě nebo nevědění, které může každý velmi snadno vytvořit skrze otázky, které si pokládá, tak jako tomu je v případě strachu z létání. Ve skutečnosti by si mohl užít tu scenérii nad mraky nebo se rozčilovat pro příliš suchý dort, který vám byl právě podán a pro příliš naparfémovanou, silikonovou blondýnu s čajem.

Namísto toho osoba, která trpí strachem z létání, bloumá: „Přistaneme vůbec někdy v celku?" nebo „Jak hrozné to musí být, když člověk spadne do té ledové vody pod námi a rozeberou si ho žraloci.“ Vidíte to?

Klade si otázky. A přesně skrze ně vytváří ten strach! Kdyby byl v přítomnosti a zažíval výlučně a jenom to, co se skutečně děje kolem něj – nebo dokonce ani neděje – pak by tento zvláštní strach neexistoval.

Potlačování (represe) mohou existovat pouze tam, kde někdo něco nerozpustil, nebo snad lépe řečeno tam, kde nemůže něco „odtvořit“. Kam jinam může člověk tato potlačování uschovat než hluboko do sebe? Nicméně doma „nepotlačovali“ páchnoucí odpadky v některém z pokojů, kam byste již pak nemohli ani vstoupit, protože by to páchlo tak bestiálně hrozně, že byste se tomu pokoji raději zcela vyhnuli nebo na něj chtěli zcela „zapomenout“. Zejména ne, jestliže byste věděli, jak a kam můžete házet odpadky. A jestliže se osoba, která je příčinou nad svým myšlením může podívat a takové věci, které by normálně potlačovala, rozpustit – protože beztak jako Duchovní Bytost nemohla být skutečně ničím poškozena, potom i taková potlačování nejsou nezbytná a proto tam již déle neexistují.

4. Duchovní Bytost se schopností tvořit, nechat pokračovat vbytí nebo vymazat každý typ bezvědomí pro sebe.

„Ani já sám nemám pro odpor k trumpetám vysvětlení. Musí to být mé podvědomí.“

Tu a tam můžeme na něco takového narazit, jestliže nasloucháme obyčejné lidské konverzaci o některém trochu zataženém, průměrném nedělním večeru. Když člověk k takovým lidem bez zájmu přistoupí a zeptá se, mohl by si myslet, že vědí, o čem zde mluví! Taková slova se stala součástí jazyka a jsou tak snadno přijímána, že by si člověk mohl myslet, že jim také budou rozumět ti, co si s nimi pohrávají. Ale je to úplně jinak.

Nikdy se takových lidí neptejte, co by tím podvědomím, o kterém hovoří, mohlo být. A raději se ani neptejte, kde přesně sídlí. Vypadá to, že tyto nápady, pohledy, přístupy, myšlenky a pocity tohoto zmíněného podvědomí odněkud přišly. Ano odněkud, říkají výroky takových lidí! Takže podvědomí musí někde být, ne?

A jestliže to někde je, tak z čeho se to skládá? Jako formu, strukturu nebo anatomii to má? Co to obsahuje? Jestliže by někdo věděl, co to obsahuje, nebylo by to již vědomí? Jak to vypadá? Jak je možné, že o tom někdo hovoří, jestliže je to samo pod vědomím – což je ten skutečný význam slova, které to má – nebo to vidím chybně? Jestliže je to podvědomí, pak by ani nemělo být poznatelné, že by taková věc existovala.

Vidíte, kam mířím?

Jestliže byste mohli všechny tyto otázky zodpovědět – a raději si dejte pozor, ať máte všechny ty odpovědi v sobě, bez ohledu na to, co vám kdo dosud mohl říct – tak byste neměli nejmenší problém předvést žádnou z výše uvedených schopností. A každý psycholog na tomto světě by vám dal k dispozici svůj diplom pro případ, že vám dojde toaletní papír na nějaké velmi dlouhé večerní procházce.

Podvědomí by bylo možné popsat jako souhrn všech těch věcí, za které daná osoba nepřevzala odpovědnost! Přesně z tohoto důvodu je to používáno v mnoha kriminálních případech, protože je to například fantastická omluva pro nějakého znásilňovače, který by chtěl vyhlásit svoji skutečnou nezodpovědnost před soudem, energeticky v tom podporován „expertním“ znaleckým posudkem. Protože ten říká, že by to vůbec nemohl udělat, jestliže by nebylo silného impulsu z podvědomé mysli, která pravděpodobně díky jeho traumatickému dětství bla, bla, bla.

Já bych toho chlápka, který vyprodukoval tento expertní názor a který se postará, že tito nezodpovědní kriminálníci po krátké době budou opět vyhlížet příští oběť, zavřel v tu samou chvíli! Udělal bych to, jestliže bych nevěděl, že má Síla Ducha alternativní zvládání, se kterým jeho vědomí může být pozvednuto do bodu, ve kterém by rozpoznal, jakým pověrám sám padl za oběť.

Já myslím, že pomalu nastal čas, abychom přestali dovolovat, aby byly vyučovány na univerzitách takové pseudovědecké nesmysly, jako jsou tato učení, která přimějí člověka věřit, že by podvědomí – kterému nemůže nikdy být porozuměno ani nemůže být odstraněno – skutečně existovalo v každém člověku.

A co by nemělo být vůbec tolerováno je to, že člověk vrhá takové chybné informace jako vědecky potvrzenou „pravdu“ do dětských studijních materiálů do všech škol tohoto světa – kterou pak musejí papouškovat při testech a při zkouškách jen aby dostali dobrou známku, což potřebují pro svůj budoucí život!

Protože jakmile ty děti toto zapojili do svého myšlení, pak si také pro sebe vytvořili podvědomí, které by předtím bez toho vůbec neexistovalo! A my máme dalšího potencionálního násilníka, který jednoduše nemohl dělat nic jiného, ačkoliv to sám vůbec nechtěl atd...

Osoba, která převzala plnou zodpovědnost za své vlastní bytí, své vlastní myšlení, pocity, komunikaci a činy atd., nepotřebuje „podvědomí“ o nic víc než jako výmluvu a stává se velmi ochotnou vám předvést, s velkou úlevou v hlase – jak přesně člověk takové vytváří, jak ho nechat pokračovat a jak ho znovu rozpustit!

5. Duchovní Bytost, která se oprostila od pevné linky k obrázkům, masám, energiím, časům a prostorům mysli a může myslet a rozhodovat se zcela nezávisle na nich.

Víte, co je často zneklidňující u lidí, kteří se zabývají celý svůj život velmi logickými věcmi? Obvykle se již nemohou smát!

Jako dítě jsem miloval TV sérii se Stanem Laurelem a Oliverem Hardym. A více, co byla vždycky ta největší legrace? Byla to úplná hloupost a nelogičnost, při které se oba střídavě stáli a čekali, jakou lumpárnu ten druhý udělá, jakmile se znovu dostanou do hádky. Stanův udivený, hloupý výraz, jak Oliver pomalu drtí syrová vejce Stanovi o hlavu a ta mu tečou po obličeji a jak on přesto špičkou jazyka dokáže trochu ochutnat, zatímco přemýšlí nad dalším pohybem. Bože to jsem se nasmál! Dnes vám mohu poskytnout přesnou analýzu, proč jsem tehdy málem smíchy padnul ze židle: protože to bylo zcela nelogické se tak v takové situaci chovat! Logika by nebyla legrační. Nikdo se něčemu, co je logické, nesměje! A žádná Duchovní Bytost, která je příliš spojená s touto logikou mysli založenou na zkušenosti se už nemůže smát skutečně od srdce a ocenit ty skutečné radosti života.

Bytost, která se zcela oddala logickému přemýšlení, se už nemůže takovým postavám jako „Stenley a Oliver“ smát. Přinejlepším by řekla něco jako: „to je hloupé. Nemohu pochopit, čemu se na tom někdo směje.“ S tímto výrokem přesně popisuje, co člověka k smíchu vede: Hloupé, iracionální věci: věci, které jsou nelogické nebo něco, co nedává žádný smysl.

Problémem logické osoby je, že již nemůže déle hloupě myslet! Nemůže déle být vědomě nelogickou a tím ztratila svůj smysl pro humor. Ale ztratila něco mnohem důležitějšího, než smysl pro humor, jestliže již není schopna být nelogickou: svoji schopnost být kreativní, svůj potenciál vymyslet a vytvořit něco nového. Zredukovala celou tu oblast své představivosti na nulu. Spolu s tím vypadává z kategorie osob, které jsou potřeba, aby firma nebo civilizace pokročily.

V oblastech vědy, výzkumu, technologie, politiky atd. jste v peřejích bez pádla, jestliže nemáte dostatečně kreativní, odvážné jedince, kteří jsou schopni představit řešení a způsoby, na které se žádná lidská bytost před nimi neodvážila pomyslet.

Jestliže se vědci zabývají tím, jak snížit čas potřebný pro cestování daleko mimo planety, pak je zcela v pořádku snažit se zjistit, zda by mohli existovat efektivnější typy paliva, které umožní vyšší rychlosti pro překonání vzdálenosti mezi planetou A a planetou B za kratší dobu. Ale proč jednou někdo neřekne: „Počkat, to by stačilo! Necháme tu celou věc být a začneme ze zcela nového pohledu. Abychom tomu dali nějaký ráz, tak se teď pustíme do toho, abychom přišli na to jak manipulovat prostor mezi dvěma vzdálenými body, abychom dosáhli zmenšení vzdálenosti, kterou máme překonat. Už jsme dost dlouho urychlovali hmotu s pomocí energie, abychom překonali prostor ležící mezi námi a cílem určení. Nyní se podíváme na to, jak to zvládat z mnohem vyššího pohledu. Během příštích šesti měsíců chci vidět první výsledky. Pusťme se do práce!“

Manipulace prostoru. Hloupost? Nebo nerealizovatelné? Ah! Přečtěte si znovu tu kapitolu „Tři vesmíry“, pro případ, že byste tam něco „opomenuli“.

Nyní máte představu, co to znamená, když by sebe-určená osoba byla schopna dostat se z pevné vazby s tou věcí zvanou mysl? Výborně! A i Albert Einstein – který byl mimochodem velmi vtipný a „bláznivý“ současník své generace – potvrzuje důležitost této páté definice, jedním ze svých velmi známých výroků, který budete znát: „Představivost je důležitější než vědění“.

Děkuji, Alberte!

6. Duchovní Bytost bez nechtěných nebo vnucených vzorců chování – viděno z jeho pohledu.

Já myslím, že to téměř hovoří samo za sebe a nepotřebuje ve skutečnosti mnoho dalšího vysvětlování. Zejména důležitý je zde vlastně jenom ten aspekt - ze svého pohledu. Hledisko. Nezáleží na tom, co by si někdo třetí myslel o vašem chování, nebo jak by jej posuzoval. Zajímavé je pouze, zda u sebe naleznete vzorce chování, které jste sami nezavedly na základě své svobodné vůle, co by sem patřilo.

Jenom, protože jste osobou, která se i o prázdninách budí ráno v pět hodin a nejdříve si musí poslechnout aktuální stavy kurzů akcií, protože bez toho by ani delikátní snídaně nechutnala dobře, by mne v žádném případě nevedlo k závěru, že by se jednalo o nežádoucí nebo vnucený vzorec chování pro vás. Jestliže je to přesně to, co chcete dělat, protože to jednoduše je váš osobní „rituál“ se kterým začínáte den, pak by s tím nebylo zcela nic v nepořádku. Zcela jinak to vypadá, když byste to dělali každé ráno, protože si „nemůžete“ pomoci, ani když byste se tak rozhodnuli.

Pak si také můžete být nicméně jistí, že mnoho ‘vysvětlujících’ důvodů pro to je přítomno ve vašem myšlení, které jednoduše vedou kfaktu, že vaše vzorce chování nemohou být změněny bez problémů a skrze jednoduché rozhodnutí to „dělat od nynějška jinak“. Ale tyto „důvody“ a „proč“ vyplavou do vašeho vědomí, jakmile budete sami sobě trochu blíže naslouchat, zatímco tento předmět oslovíte. Protože to téměř nikdy není pouze jednoduchý „myšlenkový vzorec“, jako „Prostě se pokaždé budím v pět hodin ráno – ať chci nebo ne“, který by byl zodpovědný za určitou obtíž, protože pokud by to byla jenom ta jediná rozhodující myšlenka, který by to chování udržovala, věc by se vyřešila rychleji, než by ji někdo vyslovil. Jestliže se ale někdo opakovaně dívá na tento první, zřejmý, dobře známý a povědomí myšlenkový vzorec skrze své „mentální oko“, dostanou se do jeho zorného pole další myšlenkové vzorce, které tu celou věc podporují, čímž člověk dostane přesně ten krásně pletený svetr, který pak nemůže tak snadno opět přeměnit na něco jiného, což by stále bylo možné ve stavu jediného volného vlákna vlny.

Když někdo ale vezme tento svetr pod lupu, pak rozliší také ty další stehy a oka, která to drží pohromadě a dělají z toho to, co to je. Jinými slovy existuje neuvěřitelné množství takových poskládaných myšlenkových vzorců, které se mohou objevit. Již pouhým rozpoznáním a nehodnotícím vnímáním ztrácejí svoji sílu a ovlivňující moc. Tyto vzorce se mohou vyskytovat ve velmi velkých množstvích a mohou mít obsah jako: „Já prostě dřu jako zvíře“, „tak jsem jako můj otec, jak mi moje máma říkala, než mi bylo dvacet“, „prostě se nemohu změnit“ nebo další variace, kterých jste vy – jako nekonečnost, kterou ve skutečnosti jste – proto také byli schopni v nekonečném množství vytvořit!

Nežádoucí nebo vnucené vzorce chování mohou také nabrat mnohem větších rozměrů, takže když jsou objeveny, na okamžik mohou vyrazit dech, může se stát, že něčí celý život na tom byl postaven!

Pro takové rozměry si pojďme vzít vymyšlené okolnosti relativně úspěšné a dobře zaopatřené právničky, která si zjevně vede dobře, pokud se týká materiální stránky existence.

Všechno běží – z čistě lidského pohledu – podle plánu, a pro každého vnějšího pozorovatele to vypadá, jako by se nic zvláštního s touto ženou v příštích deseti letech nemělo stát. Mezitím je jí čtyřicet dva, není skutečně zcela šťastná, ale obecně je se sebou docela spokojená. Pouze jí čas od času popudí skutečnost, že v některých dnech její schopnost koncentrace upadá tak rychle, že docela často až po několika hodinách dokáže znovu pojmout do hlavy případ, na kterém pracuje. Musí se ve skutečnosti do toho formálně nutit.

Mezi tím – když je zase v takovém stavu, jak jsme popsali – tak neděla vlastně nic produktivního, ale raději se dívá na TV dokumenty o životě buddhistických mnichů, které má ve své DVD kolekci, nebo čte knihy, které se zaobírají paranormálními jevy, které jí fascinovali již od dětství. Člověk by až sem předpokládal, že se nejedná o nic, s čím by bylo potřeba si dělat starosti. Také ty sporadické migrény, které způsobují lehké ale stále dobře snesitelné nevolnosti, se zdá stím nemají nic společného. Pouze to pro ni celkem „nepřiměřené“ chování jí dostává tu a tam do stresových situací, protože nějak ty prolenošené hodiny někde chybí. A přesně z tohoto důvodu by se na tuto záležitost chtěla podívat pořádně do hloubky.

Když to nakonec udělá a posvítí to světlo více a přesněji a intenzivněji na své vzorce chování, pak si nakonec povšimne, že téměř celá její rodina se skládá z právníků. Náhle si vzpomene také na nekonečné hádky s rodiči, když chtěla tuto „tradici“ porušit, protože v tu chvíli necítila ani tu nejmenší touhu vykonávat zaměstnání advokáta.

A pak se to ještě „zhorší“, když si uvědomí, kým skutečně je – Duchovní Bytostí.

Zjistila, že kdysi byla důležitým buddhistickým učitelem, který si stanovil úkol toto učení přinést na západ, povědět lidem o duchovní podstatě a možnosti skrze zodpovědné myšlení a jednání vymanit se z nekonečného cyklu životů, smrti a znovuzrození. A přesně to od té doby dělá!

Nyní už neexistují další otázky ohledně toho, proč její pozornost lákali takové předměty tak moc nebo proč cítila, že její existence není zcela uspokojivá. Žila životem, který pro ni vytvořili její rodiče – ne svým vlastním! To je, proč ty zjevně atypické vzorce chování byly skutečně její vlastní. Zbytek mezitím setřásla a ty bolesti hlavy se již nikdy neobjevili, protože na to přišla.

Velmi dobrým měřítkem pro určení, zdali je něco skutečně vaše, a proto vaší součástí nebo ne, je kvalita a intensita vašeho vlastního uspokojení. I fyzické zdraví je důležitým indikátorem. Jakže se tomu tak krásně říkalo? „Ve zdravém těle, zdravý duch.“

7. Duchovní Bytost, jejíž závěry, výpočty, rozhodnutí nebo myšlenky nejdou již déle falšovány nebo pokřiveny nevědomými vlivy, které dříve byly příčinou chybných výsledků v jejím myšlení nebo vedly k iracionálnímu chování.

Abyste byli skutečně schopni vyřešit existující problém, tak nejdříve musí na stole ležet všechna data, která se jej týkají. Jestliže nějaké aspekty chybí, pak to může být vyřešeno pouze částečně nebo vůbec. Tento výrok se také vztahuje na oblast myšlení a konání.

Jestliže byste skutečně museli opravit automobil, který by nestartoval, museli byste začít hledat, které součástky a vodiče jsou spojeny se startováním. Vynecháte svíčky a pak se může stát, že neprozkoumáte tu součástku, která ten problém způsobuje, a proto nikdy auto neopravíte. Samozřejmě si můžete vytvořit ospravedlnění, a „vynalézt“ jinou „pravdivou“ příčinu. Se skutečně okázalým a intelektuálně znějícím vysvětlením byste možná udělali dojem na nevědoucího, ale jenom byste předvedli, že jste nezvládnuli jednu věc: ten problém vyřešit!

Že je tento přístup v psychologii často pravidlem bohužel zdá se nepřivolalalo dosud ničí pozornost. Proto jsem si jen myslel, že v tomto spojení tento „triviální“ bod zmíním.

Jednou žil muž, který byl ve své době velmi nepopulární. Nicméně bych ho rád citoval: „Poznáte je podle jejich skutků.“

Ježíš Nazaretský věděl, jak rozlišovat lháře a počestné lidi a skutečné profesionály od šarlatánů. Také věděl, čemu věnovat pozornost, aby byl schopen odhalit přesně toto jemné rozlišení, tedy: podle výsledku, kterého je dosaženo prací nebo činy té dané osoby.

Lidská bytost není příliš složitá, abychom jí v její celistvosti rozuměli. Stávající mentální „vědy“ jsou jednoduše příliš „nepravdivé“ a tak plné „fikce bez hranic“ na to, aby vlastnily nějakou skutečnou funkčnost. Proto nyní jednoduše aplikujeme ten princip porouchaného automobilu na oblast myšlení, protože nezáleží na tom, do jakého problému se pustíte. Jestliže jsou všechna fakta známá a pochopena, je to vyřešené – takže je to také aplikovatelné na lidské chování.

Někdo, kdo dělá něco, co vypadá hloupě, nebo iracionálně, ví, proč to dělá! Samozřejmě se může stát, že důvody a motivy skryl tak dobře také před sebou, že nejdříve skutečně neví. Jestliže ale byly sebenavozeny, je také možné je zvrátit. Jestliže bytost v jednom bodě začala popírat vědění ohledně různých rozhodnutí ohledně svého chování, nebo popírat svůj vlastní charakter pro sebe – a pro nesmrtelnou bytost to může být velmi dávno – mohlo by to vytvořit zdání, že existuje něco jako „podvědomé“ vlivy, které se vkrádají do rozhodování nebo ovlivňují chování té bytosti proti jejím přáním. Ale jak jsem řekl: o podvědomé vlivy se jedná jenom zdánlivě. Proto se může stát, že osoba, když opouští domov, vždycky s sebou nese litr vody – což dokáže vysvětlit jenom těmi extrémně nelogickými způsoby. Přesnějším prozkoumáním jejího chování pak vyplave na povrch určitá událost, pomocí použití určitých postupů, které jsou v Síle Ducha používány – kde si tato osoba, jako vedoucí karavany udělala výlet ke zdroji vody, který byl vzdálen dva dny cesty. Jenom aby musela čelit skutečnosti, že v cíli už žádná voda nebyla, což vedlo ke smrti všech zúčastněných. Uprostřed své agonie těsně před smrtí ta osoba učinila rozhodnutí, že v budoucnu nikdy neopustí domov bez rezervního litru čisté vody.

Když si osoba, která projevuje toto „podivné“ chování začne být vědoma této události, pak může svoje rozhodnutí revidovat. V současné životní situaci existují domy s tekoucí vodou na každém rohu, kdyby se dostal do situace, že by měl skutečně žízeň. Pak může jednoduše zazvonit a poprosit o sklenici vody. Nyní, ty skutečné důvody pro její legrační chování jsou známé, ona může učinit nové rozhodnutí, které je v souladu se současnými podmínkami a potřebami.

Tento typ procedur, které jsou v takovém případě používány v Síle Ducha popíši v pozdějších kapitolách. Nicméně by mělo být jasné, že člověk v podstatě nevyžaduje žádnou proceduru, aby takové chování u sebe objevil a změnil je, protože to, co dělá je viditelné. A to rozhodnutí se takovým způsobem chovat dělá člověk každou vteřinou nově, když se znovu rozhoduje znovu se tak chovat. Stejně jako alkoholik, samozřejmě, že dnes nepije, protože ho jeho máma nikdy neměla ráda, ale ten přesný důvod je v tom, že on vědomě popadne flašku a chce pít! Ale jednoduše lépe zní, jestliže to není kvůli němu samotnému a proto procedura může někdy rychleji vynést na světlo neznámé aspekty, které by jinak mohly zůstat bez povšimnutí v temnotě. Protože třeba tím skutečným důvodem pro sahání po lahvi je skutečnost, že je příliš stydlivý na to, aby promluvil k ženě, za střízliva. Ale pokud není tato součást problému na stole, pak se nemůžete pustit do skutečného problému stydlivosti.

Z pohledu zde popsaného alkoholika by alkohol nebyl vůbec problémem. Ne, alkohol je forma řešení skutečného existujícího problému, který je nicméně až do té doby stále neznámý, protože mu nebyla věnována pozornost – stejně tak jako v příkladě svíček při zvládání potíží se startováním auta. Proto byste selhali v tom mu to řešení rozmluvit, pokud byste to zkusili. Toto je mimochodem tím skutečným problémem každého, kdo se snaží pomoci lidem, které potkal od závislosti na drogách nebo lécích!

8. Duchovní Bytost, která převzala plnou zodpovědnost za své myšlení a jednání a již více je nepřipisuje minulost, podvědomí nebo jiným zdrojům.

Převzetí plné zodpovědnosti není – v současné společnosti – moc populární věcí. Již jsme rozsáhlým způsobem vzali pod zvětšovací sklo podvědomí jako výmluvu, ale samozřejmě, že existuje mnoho jiných možností, s pomocí kterých se někdo před svými bližními může prezentovat jako „oběť“ vnějších podmínek. Tím nejpopulárnějším vyjádřením důvodů, jestliže někdo ve slabé chvíli a méně kreativní hodince skutečně nemůže přijít na nic jiného je Bůh. “Já nevím, na co Bůh myslet, když mě poslal do života s takovou povahou.“ To pro oběť zní skvěle, ne? Ale je to jasné: tato ubohá osoba zjevně nemůže být obviňována z toho, že často jedná asociálně.

Ani se nechci pouštět do nadšenců pro horoskopy, kteří vždy šťastně připomenou planetární postavení v okamžiku narození, aby se snažili omluvit svůj skoro nesnesitelný styl oslovování člověka tak agresivním způsobem, že by člověk mohl jenom dostat pocit, že on sám je zosobněním dědičného hříchu. Jestliže na to člověk potom té osobě někdy poukáže, dostane se mu „no víte, nedělám to se žádným zlým záměrem“. Víte, já jsem škorpion a ty vždycky mají svá klepeta velmi rychlá. Aha! Nyní je to samozřejmě jasné, proč zde nemůže zodpovědnost za své chování být připuštěna. Škorpión! Ale nicméně by to člověk měl vědět dopředu, protože by tomu okamžitě rozuměl a mohl by jakoukoli slovní brutalitu od té osoby přijmout!

Někdy bychom se mohli divit: „Bylo by také v pořádku a přijatelné, jestliže bych ho praštil rovnou do ksichtu a řekl mu, že jsem býk?“ Nicméně já bych se v té chvíli necítil tak nezodpovědně. Ale Škorpión ve skutečnosti také ne, protože on ví přesně, jak za vlasy přitažené vysvětlení to je. Nikdo ale bohužel nemůže dosáhnout žádné změny chování, jestliže nepřipustí toto odmítání zodpovědnosti. Pojďme proto jednoduše doufat, že jednoho dne bude mít dost toho se pořád s někým dohadovat a bude chtít uvést do Síly Ducha, protože slyšel od svých přátel, že tam může najít pár odpovědí na otázku, co dělat, jestliže chce člověk uspořádat svůj život více samostatně a ve stejnou chvíli také o něco šťastněji.

Správně! Jak je v tomto bodě popsáno: zvýšit svoji vlastní zodpovědnost na sto procent a již déle si „u zadku“ nedržet tyto hýčkané výmluvy, ospravedlnění a vysvětlení, která činí vnější okolnosti zodpovědné za své vlastní bytí.

9. Duchovní Bytost bez svého vlastního podvědomí.

Tento poslední bod kontrolního seznamu to vše shrnuje jako celkový koncept jednotlivých bodů 1 až 8, které, jak byste nyní jistě souhlasili, jsou obsaženy v této jedné větě. Ve skutečnosti bych také mohl dát do seznamu jen tuto popisnou definici, ale nemyslím, že by to mělo tolik síly, tak jako nyní, když je znám plný rozsah významů těchto pár slov.

Když se jedná o sebeurčení jako impuls 1, pak jsou bez výjimky všechny body tohoto kontrolního seznamu ve vztahu k dané osobě ověřeny!

Mohu vás ujistit, že je to neskutečně krásný a mocný stav, ale mohu vás také ujistit, že se to začne skutečně hýbat po tomto kroku. Protože, když je dosaženo tohoto stavu, nebo když je s jistotou rehabilitován, pak jej můžete začít rozšiřovat na všech osm životních impulsů – směrem k plnému vědomí jako nekonečnost!


Prosíme ohodnoťte a podpořte naši práci:

1)
Mrkněte na některou z reklam,
na kterou se dostanete z reklamních bannerů
umístěných na blogu.

2)
Platba převodem na účet u KB:
107-6034340297/0100, v.s. 8888
IBAN: CZ4801000001076034340297
BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Připojte se k naší FB skupině:


Prosíme sdílejte odkaz na tento blog: